život vzhůru nohama

Tak záprdek mi žádnou práci nenašel, ale našla jsem si jinou i bez něj. Takže teď jezdím uklízet do baráků, a že jsou to většinou baráky jak kráva…a fakt nádherný… Školu jsem teda na ty dva poslední týdny přesunula na večer, ale už to nikdy neudělám… rozdíl mezi denním a večerním studiem je obrovský bohužel, a v tom večerním se nic nenaučím. Navíc teda bylo vtipné, když jsem si to nakráčela první večer do třídy a tam seděl Thai…jj, ten Thai z jehož hodin jsem utekla před 5ti týdny.. :-D následovalo asi 5 vteřin šoku z obou stran, ale pak jsme oba udrželi kamennou tvář a vydržela nám až do konce…moje se teda postupem času měnila spíš v znuděnou tvář J

Práci mám, teď by to ještě chtělo nebýt pořád nechcípaná a bylo by to fajn… nevím co jsem to chytla, ale mám už druhé antibiotika, pokračuju na třetí a stále nic L návštěva u lékaře a domluva byla taky vtipná, ale nakonec ruce nohy zabraly a zvládli jsem to oba :D

Jinak za těch 14dní se tady moc nestalo…škola, práce, domu… nakoupit, uvařit..spát J a na výlety bohužel zatím nejsou peníze, ale snad brzy zase budou, protože jsem si tenhle měsíc musela nechat ujít snad ty nejlepší výlety co tu od září byly…ježdění na sandboardu, výlet na kajacích na „tučňáčí“   ostrov, no mohu prostě jen doufat, že se to bude opakovat J

Počet nezvaných zvířátek v našem pokojíčku se zvyšuje… začalo to obřím „kokroučem“ v kuchyni, kterou jsem mu teda s radostí přenechala a s bílým praporkem jsem se vzdálila zpět do pokoje… poté následovala noční procházka malého kokrouče po mé ruce až na záda…tak to už jsem teda neměla daleko k hysterii..a nemohla jsem vůbec usnout….pořád jsem slyšela spousty malých nožiček běhajících po zemi… no a  včera jsem objevila pavoučka – což by nebylo tak hrozny, kdyby jen ve WA nebylo na 600 druhů jedovatých pavouků…a tak jsem se ho snažila chytit a zabít, nicméně ten hajzl začal skákat, což jsem teda nečekala a odskákal si to neznámo kam… tak jsem jen Martina upozornila, že tu máme nezvaného návštěvníka a bylo mi řečeno, že jestli je jedovatej tak to poznáme…a že se nemám bát, nemocnice je přece za rohem :-DD jo ještě, že já v něm tu podporu mám :-D a večer byl završen mravenci, tak jsme je trochu posprejovali….načež dostal sprej do ruky Martin a pak se teprve děli věci :-D běhal po pokoji a zabíjel sprejem mouchy v letu.. bylo vidět, že si to fakt užívá, bohužel mu zakrátko došly mouchy :-D

Martin opět celou noc pracoval, začínáme se vídat akorát na chvíli večer, já jdu do práce dopoledne a Martin spí…když přijdu, je už ve škole…pak odejdu do školy já, když se vrátím tak na chvíli pokecáme a běží zas do práce on. Dnes jsem dostala i kebab, prý ho někdo zapomněl :-D takže jsem měla snídani králů JJ a vydržím z toho asi až do večeře jak jsem se přejedla :D

Jinak zítra má Martin narozky, takže dnes se jde slavit… koupila jsem mu malý board do vody, tak snad se mu bude líbit a využije ho.

Venku je nehorázné vedro, tenhle týden se pohybovaly teploty, kolem 37 ve stínu a na noc to padalo tak max. na 28.

Ačkoliv nám do pokoje sluníčko nesvítí vůbec ( za což začínám být vděčná až teď) tak je tu stejně vedro a bez klimatizace, to bude časem asi peklo :-D stále se snažíme najít pronájem (levnější a lepší) ale zatím se nedaří.